Dravých ptáků, příslušníků řádu dravců (lat. Falconiformes), je známo více než 270 druhů. Na území České republiky se vyskytuje přes 30 druhů dravců.

Stavba těla dravců

Vzhled jednotlivých druhů dravců je podobný, ale jejich velikost je značně rozdílná. Nejmenší druhy dravých ptáků dosahují délky těla okolo 15 centimetrů, naproti tomu někteří větší dravci jako supi nebo kondoři dosahují rozpětí křídel až 3 metry a váží více než deset kilogramů.

Obecně se dravci se vyznačují následujícími znaky: špičatý, silný hákovitý zobák, ostré drápy a široká, silná křídla. Stavbou těla jsou tedy draví ptáci mimořádně dobře uzpůsobeni k lovu živé kořisti.

Způsob lovu dravců

Raroh velký

Dravci jsou rychlými a obratnými letci. Jejich kořistí bývají menší obratlovci i hmyz. Kořist loví ve dne a k jejímu nalezení využívají vynikající zrak. Ostrost vidění dravců je několikanásobně vyšší než u člověka, svou kořist jsou tedy schopni spatřit z větší vzdálenosti. Naproti tomu čich dravých ptáků je slabý. Výjimkou však je kondor krocanovitý, který - na rozdíl od ostatních dravců - má čich vynikající. Ostatní kondoři se pak orientují podle něj při vyhledávání potravy.

Svou kořist dravci loví pomocí silných pařátů, které zabodnou do těla kořisti a silným zobákem ji zabijí. Jak již bylo řečeno, dravci se živí převážně menšími savci, ptáky či hmyzem. Mnohé druhy dravců jsou z hlediska potravy specializovaní a živí se lovem hmyzu, ryb, hadů, někteří dravci se však také zaměřili na požírání mršin.

Výr velký

Nestravitelné zbytky potravy, například srst, peří nebo kosti, draví ptáci vyvrhují. Tyto vývržky je nejčastěji možné najít pod hnízdy dravců. Podle jejich tvaru a velikosti lze určit i druh dravce.

Draví ptáci výborně létají. Oplývají dokonalou schopností manévrovat, dlouhodobě plachtit nebo útočit střemhlavým letem, v čemž dravce nepředstihnou žádní jiní ptáci. Uvádí se například, že obrovskou rychlost je schopen vyvinout při střemhlavém letu sokol, podle posledního měření byla tomuto dravci při střemhlavém útoku naměřena rychlost o hodnotě 389 km/hod. 

Věk dravců

Draví ptáci se dožívají poměrně vysokého věku, například příslušníci jedné z pěti čeledí dravců, sokolovití, se dožívají více než 20 let. Velcí dravci jako orli, supi, kondoři se mohou dožít dokonce až 80 roků. 

Hnízdění dravců

Dravci jsou monogamní, oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Hnízda si draví ptáci staví na skálách, vysokých stromech, případně využívají hnízda jiných druhů ptáků, někdy však dravci mohou hnízdit i na zemi. Malé druhy dravců snáší až 6 vajec, velké 1-2 vejce.

Sokol stěhovavý

U dravých ptáků se o mláďata starají oba rodiče. Pokud jeden z rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata dravců. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samci dravců přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice dravých ptáků potravu trhají a krmí mláďata. Stane-li se, že v páru uhyne samice, samec dále přináší potravu, mláďata dravců však nejsou schopna se nakrmit sama. V případě, že u rodičovského páru dravých ptáků uhyne samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností opustí svá mláďata. Opuštění mláďat u dravých ptáků hrozí také, pokud jsou při hnízdění rušeni.

Mladí dravci dospívají velmi dlouho, až 3 roky. Teprve poté jsou schopni rozmnožování.